Starší české seriály

Patřím ke generaci současných padesátníků a to znamená, že jsem vyrostla na televizních seriálech jako byla Arabela, Pan Tau, Návštěvníci nebo třeba Létající Čestmír. Dnešní děti už asi neocení zpracování, které na svou dobu bylo sice převratné, ale ve srovnání s dnešními animačními technikami to může působit komicky. Co však ocenit lze, jsou samotné nápady, které daly těmto seriálům vzniknou.

Pamatujete na originální prsteny, kterými se Arabela, a hlavně kouzelník Vigo přemisťovali ze světa pohádek do říše lidí? Kdo by si takový prsten nepřál! Potkat se s pohádkovými bytostmi.

Nebo seriál Návštěvníci, kolik technických vymožeností autoři do seriálu dostali, které v roce vzniku, což je rok 1983. Minikamery, které dnes považujeme za samozřejmost a má ji každé druhé auto. Laserový nůž, kterým děda Drchlík omylem pořeže dřevěný plot. A co amarouny? Vybavujete se želatinovou kostku, která, než se stane kostkou, tak se přeměňuje v nespočet druhů jídla? Copak lidstvo nespěje k výživě takovýmito amarouny? Jen toho krtkování aut se asi nedočkáme, když si představíme, kolik potrubí se skrývá pod zemí. To už možná můžeme více věřit v auta létací.

A Létající Čestmír? Kdo by nechtěl umět lítat, když stačí si čichnout ke kytce? Nebo kytka, která by zachránila všechny nemocné, to by bylo něco! A vrátit si mládí? To je otázka, zdali byste se chtěli opět vrátit na základní školu a dát si to všechno ještě jednou. V jiné době, s jinými radostmi i starostmi.

Tyhle české seriály nám ukazují pohádkové příběhy na hranici sci-fi. Tak jako žasneme nad Verneovkami, které také v technickém směru předběhly dobu, tak i tyto seriály přinesly řadu nápadů, které se postupně začínají naplňovat. Mít kouzelný prsten od Arabely, kouzelnou kytku od Čestmíra nebo kouzelný deštník pana Tau, to by byl život jako v pohádce. Ale ony zůstanou pouze v pohádkách a v našich snech.